erb obce Nový Bydžov

Nový Bydžov

Původně královské město připomínané poprvé v pramenech v roce 1305 bylo založeno při řece Cidlině na pravidelné geometrické osnově, která ve středověkém urbanismu nemá obdoby. Už v roce 1325 se město dostalo do držení Vartenberků, od roku 1516 Pernštejnů a od roku 1548 Valdštejnů. V roce 1569 se Nový Bydžov vykoupil z poddanství a stal se královským věnným městem. V letech 1751 až 1784 byl sídelním městem nově vzniklého Bydžovského kraje, zasahujícího od Krkonoš přes Vrchlabí, Jilemnici, Novou Paku, Jičín, Hořice, Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou a Poděbrady až k Sadské. Z důvodu polohy bylo sídlo kraje od roku 1784 převedeno do Jičína, ale název kraje zůstal zachován až do roku 1850. Od roku 1850 byl Nový Bydžov až do roku 1960 okresním městem. I po zrušení okresu nepřestal být přirozeným centrem celé spádové oblasti.

Střed města tvoří náměstí s pravoúhlým vyústěním čtyř hlavních a osmi vedlejších ulic. Toto území je vyhlášeno památkovou zónou. Z počátku 14. století se dochoval gotický kostel sv. Vavřince. Ozdobou náměstí je od roku 1865 novogotická radnice a barokní sousoší mariánského morového sloupu. V jižní části města za hradbami byl v roce 1520 založen židovský hřbitov, který je třetí nejstarší v Čechách.

Významnou uměleckohistorickou hodnotu mají sbírky Městského muzea v secesní budově bývalé spořitelny (např. obrazy Petra Brandla a sochy Václava Kudery-Křapíka). Zdejší galerie představuje přes dvě stě výtvarných děl umělců 19. a 20. století.

Nový Bydžov se stal rodištěm řady významných osobností – rektora pražské univerzity, významného filozofa, vědce a historika Marka Bydžovského z Florentina, Josefa Němce, českého vlastence a manžela spisovatelky Boženy Němcové, mecenáše českého školství a kultury Aloise Turka a mnoha dalších.

web: www.novybydzov.cz

Virtuální prohlídka

rop eu